Kachnina posledlost? Kuřátka!

28. dubna 2010 v 22:17 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě |  Historky
Jeden by se za to styděl, ale kachna ne, kachna se tady o tom ještě rozepisuje! A přitom to začalo tak nenápadně...


Jednou odpoledne, bylo to před Velikonocemi, si takhle zašla do papírnictví pro úhloměr a co tam nevidí? Celou hromadu malinkých umělohmotných kuřátek. Sedí si tam pěkně v řadách, menší i větší, a svůdně na kachnu koukají. Když se nad tím zamyslíte, jsou to vlastně drátky obalené trochou zářivě žlutého peří, s korálkovýma očima a plastovým zobáčkem. Celkové vypadají tak ošklivě, až jsou roztomilá. Proto kachna neodolala a jedno to kuřátko si nepozorovaně... koupila. Pokud jste mysleli, že sebrala, nemáte pravdu, i když by se to dalo očekávat, co? No a kachna o to kuřátko pěkně pečovala, pojmenovala ho Joelka I. a povídala si s ním. Kuřátko si hezky žilo asi dva týdny, ale jednou ho kachna přinesla do školy a jeho nádherný krátký život mu tím překazila. Asi osm (tisíc?) spolužáku honem přiklusalo k její lavici a jeden přes druhého hulákali: "Co to máš? Citrón? Jéééé, ono je to živý! Pujč mi ho! Oooops! Ale to už bylo! Tak čau!" Když se na bezbranném kuřátku dostatečně vyřádili, všude kolem se povalovaly žluté chomáče! Byla to tragédie, pohroma! Po opakovaném natahování a rolování měl Joelka zohlou páteř a natržené křidélko, nehledě na to, že byl skoro plešatý. Kachna ho s pláčem odnesla domů a posadila na okno. V depresivní krajině by vypadal asi takhle:R.I.P. Honey
Takže ještě toho dne kachna vyrazila na lov dalšího kuřátka, přestože tragicky zesnulý Joelka I. stále zůstal v jejím srdci. Prošla několik papírnictví a prodavačky se na koukaly čím dál tím podezíravěji, jako kdyby snad měla u pasu kudlu nebo kord nebo tak něco. Když už byla strašně zpocená a vystresovaná, došla do té nejužší uličky, jakou kdy viděla. Málem se v ní zasekla. Byla opravdu děsivá, ta ulička. Vysoké temné zdi a dokonce i obchod s punčochami. Kachnu by vůbec nepřekvapilo, kdyby zpoza rohu vypochodoval Jack Rozparovač a zeptal se na cestu do supermarketu. Ale to odbočuje od tématu. Stává se jí to často. Začne třeba u fyziky a skončí u brusinkové marmelády. Pardon. Takže zpátky k úzké uličce. Konečně kachna došla do toho obchodu, kde by kuřátka třeba i mohla být. A byla. Koupila si naprostého dvojníka Joelky I. a velmi překvapivě ho pojmenovala Joelka II. Cestou domů jej šťastně nesla v náručí a představovala si, jak se o něj bude láskyplně starat a jak založí kuřátkovou farmu. Jenže co se nestalo, když došla domů? Joelka II. zmizel! Beze stopy! Bylo to nadpřirozené, vážně! Kachna se prostě na vteřinku otočila a Joelka II. nikde! V mysli si na jeho vzhled uchovala matnou vzpomínku:

Where are you, dear?
Dalšího dne svůj děsuplný zážitek vyprávěla Ailee, která se nad ní jako vždy ustrnula a slíbila, že jí klidně donese jiné kuřátko. Ale jaké! Bylo nádherné, hrálo nejrůznějšími žlutými a zelenými odstíny a mělo šibalský výraz v obličejíčku. Takže ještě jednou děkuji. Kachna ho velmi, ale fakt velmi opatrně donesla do bezpečí domova. Cítila silnou potřebu ho ochraňovat před hrozbami tohoto světa. Pojmenovala ho Twiggie. Tohle kuřátko, prosím pěkně, přežilo dodnes. Dodnes sedí na parapetu a kouká se ven na lidi. Kdybyste ho náhodou někde potkali, vypadá takhle:
Stay with me!
 


Komentáře

1 Fručko~ Fručko~ | Web | 9. května 2010 v 15:21 | Reagovat

máme stejnou úchylku!! :D
mám dvě kuřátka na poličce a miluju jee..♥ :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.