Historky

Kinematografická bašta

8. listopadu 2011 v 18:12 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Ach, vzdělávací filmečky (do pelíšku) na tom našem gymnáziu jsou sranda! No... považujete-li za srandu rodinnou komedii "Šťourat se v druhé světové nás baví" nebo rádoby cestopisný hardcore dokument "Napříč mou chlupatou hrudí". Kachnina historicky první velká filmová recenze! (No fajn, tak ne velká a už vůbec ne recenze... ale práci to dalo!)

Poslední zvonění: Kreatury útočí!

26. května 2011 v 19:21 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Po dlouhé prodlevě vám přináším poslední díl této absurdní reportáže. Ne, čtvrtá epizoda čili Válka klonů už opravdu nebude... Ale i tak bych řekla, že to celkem stojí za to.

Poslední zvonění: Ilustrovaná normálnost

12. května 2011 v 22:47 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Zapeklitá situace pokračuje. Kreatury přicházejí a odcházejí...

Poslední zvonění aneb Přehlídka kreatur

12. května 2011 v 0:10 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Ach... co jsme nastoupili do starého známého ústavu na pomoc tajně retardovaným, tedy pardon, na gymnázium, musíme se vyrovnat nejen s různě ztíženými životními podmínkami v podobě úchyláků, narkomanů a alkoholiků z řad vyučujících, ale i s rostoucím počtem zvrhlých akcí s dlooouholetou tradicí. A nyní nemluvím o věčných sportovních dnech ani přednáškách připravujících na opravdický život (Jak skákat z pátého patra, když hoří, a neprobudit při tom sousedy, Jak zvládnout účelné ztrapňování a bombardování vložkami, Jak se zachovat, když chcete vytvořit stát na opuštěném ostrově... ). Mluvím o mejdanech pořádaných těmi nejstaršími z nás, maturantských akcích! Kachna by při představě, že ji něco podobného ještě tohle tisíciletí také čeká, z toho okna opravdu ráda vyskočila. Ale vzhledem ke své sexy robustní postavě nemá natolik měkký dopad, takže by hrozilo... nechme to být.

Kabinety aneb Zachraňme svět (už zase?)

6. února 2011 v 3:39 | Kach :)
Samozřejmě jste slyšeli o adopci na dálku, kdy si třeba osamělí či nevkusně bohatí lidé najdou nějaké děťátko nebo kačátko z rozvojových zemí, píší mu dopisy a přispívají na zlepšení jeho životních podmínek.

Jak kachně opila jeho babička

24. srpna 2010 v 0:40 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Ó ano, i kachna byla kdysi dítě k sežrání. Tedy, ne tak úplně k sežrání. Tomu se ještě vyhnula. Ale opravdu měla jako malé kačátko život velmi dobrodružný.

Co bolí víc než slon sedící na Dawídkovi?

11. června 2010 v 19:48 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Tak třeba lámání v kole. Nebo když na vás spadne cihla z osmého patra. Jo, stane se. Ale první místo v hitparádě nejhorších druhů týrání obsazuje stále ještě tělocvik. Nevěříte? Věřte.

Článek na téma > Drogy

25. května 2010 v 22:25 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Drogy? Ó ano, drogy. Kachna s nimi doposud neměla žádné zkušenosti, ale z vyprávění si pamatuje, co zažila broukova vzdálená sestřenice, když začala kouřit. Já vím, cigarety ještě nejsou to nejhorší. Né jako jiné drogy. Ale taky kvůli nim mohla zemřít, kdyby jim nedala košem včas, beruška hloupoučká. Jak tehdy na nějakém mejdanu asi uvažovala?

Já ji viděla! Moc dobře jsem ji viděla!

19. května 2010 v 21:30 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Začíná se blýskat na lepší časy...

Kachnina posledlost? Kuřátka!

28. dubna 2010 v 22:17 | Zelená kachna se svítícím broukem na hlavě
Jeden by se za to styděl, ale kachna ne, kachna se tady o tom ještě rozepisuje! A přitom to začalo tak nenápadně...
 
 

Reklama